Anthony de Mello-Cesta k lásce

Anthony de Mello (4. září 1931 – 2. června 1987) byl jezuitský kněz, psychoterapeut a spisovatel, který se proslavil svými knihami, které se formou krátkých a leckdy humorných příběhů a meditací dotýkaly spirituality a smyslu lidského života.

Narodil se v Goa v Indii. Za svého života hodně cestoval, několikráte navštívil Španělsko a USA, kde studoval a posléze učil. Ve svých knihách dokázal velmi obratně propojit myšlenky křesťanství se spiritualitou východu a lidskou psychologií. Anthony de Mello byl velmi významným americkým jezuitou. Knihy o náboženství a lásce, které vydal, mají hluboký duchovní smysl a staly se po celém světě bestsellery. 

Anthony ve svém životě a v duchovních cvičeních pro laiky i jezuitské kněží oživoval smysl i význam duchovnosti, modlitby i života samotného, měl přitom veliký dar vypravování; příběhy v jeho knihách jsou velmi čtivé i humorné, např. soubor myšlenek Modlitba žáby 1, 2 lze dobře číst i jako sbírku anekdot, díky tomu si člověk příběhy snadno zapamatuje, přemýšlí o nich a může odkrýt i hlubší význam, který se v nich skrývá (někdy je poučení z příběhu jasné takřka na první pohled, jindy dá nalezení alegorie hodně práce). 

„‚Asi před 12 lety jsem objevil něco, co od základů změnilo můj život.‘ Potkal tehdy v Kalkatě řidiče rikši jménem Rinzai, který, ačkoli prožíval bolesti smrtelné choroby a byl tak chudý, že musel ještě před smrtí prodat svou kostru, přesto byl plný víry a radosti. ‚Najednou jsem si uvědomil, že jsem potkal mystika, který znovu objevil život. On žil, já jsem byl mrtvý. Potkal jsem člověka, který se během svého života na této zemi převtělil.‘“ (Anthony de Mello, Cesta k lásce, str. 8, nakl. Cesta, 2005).

Poslední meditace Anthonyho de Mella.
„Láska pramení z Vědomí,“ připomíná Mello. K jeho dosažení je však potřeba naučit se vidět. „A naučit se vidět, je v životě člověka nejbolestivější. Bez schopnosti vidět se láska nezrodí.“ Pouze tehdy, vidíme-li ostatní takové, jací skutečně jsou, začneme být schopni skutečně milovat.

NÁSLEDOVÁNÍ

kdo přichází ke mě a nedovede se zříci svého otce a matky,své ženy a dětí,svých bratrů a sester,ano i sám sebe,nemůže být mým učedníkem.-Lukáš 14,26

Rozhlédněte se po světě a vizte to neštěstí všude kolem vás a ve vás.Víte,co je příčinou toho neštěstí?Řeknete možná,že je jí samota,útisk,válka,nenávist nebo ateismus.A nebudete mít pravdu.Je jen jedna příčina neštěstí:mylná přesvědčení ve vaší hlavě,přesvědčení natolik rozšířená a natolik všeobecně uznávaná,že vás nikdy nenapadne je zpochybnit.Díky těmto mylným přesvědčením vidíte svět i sebe naprosto zkresleně.Vaše naprogramování je tak silné a tlak společnosti tak velký,že jste doslova uvězněni v tomto poněkud pokřiveném vnímání světa.A není žádného úniku,protože vás ani nenapdne,že je vaše vnímání zkreslená,vaše úsudky chybné a že vaše přesvědčení - všechno to,o čem jste s takovou samozřejmostí přesvědčeni - jsou mylná.Podívejte se kolem sebe a zkuste najít alespoň jednoho jediného člověka,který je opravdu šťastný - nemá z ničeho obavy,neví,co je to nejistota,úzkost,stres,starosti.Měli byste štěstí,kdybyste našli jednoho ve stu tisících.To by vás mělo dovést až k podezření,že s tím naprogramováním a s těmi přesvědčeními nebude něco v pořádku.Ale vy jste rovněž byli naprogramováni nepochybovat a nezpochybňovat,nýbrž důvěřovat všem  těm předpokladům,které do vás vložila vaše kultura,tradice,společnost a náboženství.A nejste-li šťastni,dáváte to za vinu sobě (to vás také naučili),a ne vašemu naprogramování nebo přejatým představám a přesvědčením.Nejhorší na tom všem je,že lidé jsou povětšině už tak zmanipulováni,že si ani neuvědomují,že nejsou šťastni - jako člověk,který má sen a nemá ani tušení o tom,že sní.Šťastnými či nešťastnými vás nečiní svět a lidé kolem vás,ale to,co se vám odehrává v mysli.

ZISK A ZTRÁTA