Život po životě-Raymond Moody

11.12.2013 20:56
Kniha život po životě je vlastně populární verzí jeho doktorské práce zbavené vědeckého a dokumentárního aparátu nezbytného pro vědecké dílo. Moody shromáždil materiál o stopadesáti případech, v nichž šlo o stav, který nazval „out of body“ - „mimo tělo“, čili prožitků, které dotazované osoby popsaly jako „vyjití mimo tělo po klinické smrti, nebo v její blízkosti“. Tyto osoby pocházejí z různých společenských vrstev, z různých míst, jsou různého věku, vzdělání i světového názoru.Na základě těchto výpovědí tvrdí Moody, že jejich zážitky jsou do značné míry shodné a samozřej-mě mimo vyskytující se rozdíly - že odpovídají jistému společnému modelu, který se rozhodl zrekonstruovat. Již po napsání své doktorské práce se setkal s Dr. E.Kübler-Rossovou z denverské univerzity, známou tanatoložkou(tanatologie = věda o smrti), která na základě svých výzkumů plně stála za jeho výsledky. Ostatně, tyto výsledky už potvrdilo i dílčí studium
v socialistické zemi, tedy ve zcela jiném sociálním prostředí.Moody, jak sám píše v úvodu, nechce svou knížkou zdůvodňovat žádné filosofické či světonázorové teze týkající se života po smrti.Přiznává sice, že sám je věřící (metodista), ale že při svých výzkumech neměl dosud ani čas se seznámit s celou historickou literaturou o tomto tématu. Jenom v závěru knihy Život po životě cituje Platona, tibetskou Knihu mrtvých, Swedenborga aj. Je si vědom, že „jistě bude mnoho lidí, kterým se výpovědi zachycené v knize budou zdát nevěrohodné, a že jejich první reakcí bude odmítnutí. Nemám to nikomu za zlé. Sám jsem pociťoval totéž, když jsem před několika lety tyto výzkumy zahájil.Motivem, proč se rozhodl zpřístupnit výsledky své práce široké veřejnosti, byla mimo jiné snaha ukázat na tuto dosud neznámou oblast, ukázat i nápadnou shodu v mnohých výpovědích, i účast na úkolu, který se dnes jeví jako převážně humanistický a jejž by bylo
možno označit jako „výchovu k dobré smrti“.Moody vybudoval na základě shod v různých výpovědích jakýsi ideální model přežití klinické smrti, který popisuje takto:Člověk umírá. Když kritická situace jeho organismu dosahuje vrcholu, slyší, jak lékař konstatuje jeho smrt. Začíná teď slyšet nepříjemný zvuk, něco na způsob pronikavého zvonění nebo hlasitého nářku, a v téže době má pocit, že se velmi rychle pohybuje dlouhým temným tunelem. Potom se náhle ocitne mimo své tělo, i když z jistého odstupu, jako kdyby byl pouhým pozorovatelem. Z toho nezvyklého bočního úhlu pozoruje oživovací pokusy lékařů a je emocionálně
hluboce rozrušen.Tak například dívka, která prožila „stav mimo tělo“ jako důsledek autohavárie, z níž si odnesla několik vážných zranění, popsala svůj prožitek takto: „Viděla jsem své vlastní tělo celé zkroucené uvnitřrozbitého auta, okolo kterého se shromáždili lidé, ale nic jsem necítila.Bylo to tak, jako by tělo náleželo úplně někomu jinému, anebo jakoby to prostě byl nějaký předmět. Věděla jsem, že to je moje tělo, ale bylo mi úplně cizí, lhostejné.“Po určité době se začíná přežívající orientovat a zvykat si na svou zvláštní situaci. Zjišťuje, že stále má jakési „tělo“, které se však svou povahou i vlastnostmi úplně liší od toho těla, které opustil. Krátce potom se přiblíží jakési jiné bytosti, aby ho přivítaly a pomáhaly mu. Postřehne nevýrazné postavy dříve zesnulých příbuzných a známých. Objeví se před ním i bytost, s kterou se před tím nikdy nesetkal, světelná bytost, vydávající ze sebe vlny sympatií a lásky a pociťovatelného tepla. Tato bytost k němu směřuje, a aniž užívá slov a otázek, vede ho k vlastnímu zhodnocení jeho života. Pomáhá mu přitom tím, že mu v bleskové retrospektivě ukazuje panoráma hlavních událostí, kterými prošel.V jistém okamžiku se umírajícímu zdá, že se blíží k jakési bariéře či hranici. Usuzuje z toho, že se musí vrátit na zem, že čas jeho smrti ještě nenadešel. Brání se tomu, vědomí dalšího života po opuštění těla ho přitahuje natolik, že nepociťuje chuť k návratu. Přeplňují ho intenzivní pocity radosti, lásky a pokoje. Avšak bez ohledu na svůj vnitřní odpor spojuje se jakýmsi neznámým způsobem znovu se svým fyzickým tělem a vrací se do života. Později se časem snaží vyprávět o těchto svých zážitcích jiným lidem, ale naráží přitom na potíže srozumitelnosti. Především nenalézá vhodná slova, která by mohla vyjádřit to, co se s ním událo. Nicméně působí tento jeho prožitek hluboce na jeho další život a na jeho vztah ke smrti a jejímu smyslu v životě.
Jedna žena popisuje své dojmy z doby, kdy byla prohlášena  za mrtvou, takto: „Byl to pocit nejvyššího klidu a bezpečí, spojený s naprostým nedostatkem strachu. Nalézala jsem se v jakémsi tunelu vybudovaném jakoby ze soustředěných kruhů. Nějakou dobu po tomto mém zážitku jsem viděla v televizi program zvaný „tunel času“, v němž lidé cestovali z času do času právě takovým spirálovitým tunelem. To je asi nejblíže tomu, co jsem tenkrát pociťovala.“A ještě jedno svědectví: „Uslyšel jsem hlas - ne tak, jak se slyší lidský hlas, ale jakoby za smyslovými vjemy, oznamující mi, co mám dělat, a nepociťoval jsem už strach z návratu do svého fyzického těla.“Ke knížce napsala předmluvu zmíněná Dr. Kübler-Rossová. Píše v ní: „Třebaže Dr. Moody netvrdí, že zkoumá sám jev smrti, vyplývá z jeho výzkumů, že umírající si zachovává vědomí prostředí, i když už byla konstatována jeho klinická smrt. To souhlasí s mými nálezy, v nichž jsem se opírala o výpovědi pacientů uznaných za mrtvé a vrácených k životu často k údivu kvalifikovaných vynikajících lékařů.Soudím, že naše společnost je v současné době v přechodné etapě. Musíme mít odvahu otevřít dveře novým výzkumům, odvahu přiznat si,že naše současné nástroje jsou v této oblasti nedostačující. Podle mého názoru otevře tato kniha mnoho takových dveří lidem s širokými obzory, bude pro ně zřídlem odvahy a způsobí, že náležitě ocení novou doménu vědeckého bádání.

Prožitek smrti

Přes rozdílné okolnosti, za kterých se lidé dostávají do těsného styku se smrtí, a přes rozdílné povahy těchto lidí, zůstává pravdou, že všechna líčení tohoto prožitku jsou si nápadně podobná. Podoba mezi jednotlivými líčeními je opravdu tak velká, že z nich lze vybrat asi patnáct samostatných prvků, které se opakují ve všech případech, se kterými jsem se setkal. Na základě této podobnosti teď podám krátký teoretický „vzorový“ nebo úplný zážitek, který obsahuje všechny běžné prvky v tom pořadí, které je pro jejich výskyt typické.„Člověk umírá v okamžiku, kdy dosahuje nejvyšší tělesné tísně, slyší, jak lékař prohlašuje, že zemřel. Nato slyší nepříjemný hluk, hlasité zvonění nebo bzučení, a současně cítí, že se velmi rychle pohybuje nějakým dlouhým temným tunelem. Pak je najednou mimo své fyzické tělo, ale stále ještě v jeho bezprostřední blízkosti a vidí se odděleně od sebe jako divák. Dívá se na oživovací pokusy z tohoto vyhlídkového bodu a je ve stavu emocionálního vzrušení. Po chvíli se vzpamatuje a poněkud se přizpůsobí svému zvláštnímu stavu. Pozoruje, že má stále ještě jakési tělo, i když značně odlišné povahy a nadané velmi rozdílnými schopnostmi než mělo tělo, které opustil. Pak se začnou dít další věci. Přicházejí jiní, aby jej přivítali a pomohli mu. Vidí duše dříve zemřelých příbuzných a přátel a objevuje se před ním jakýsi vřelý a milující duch - něco co dosud nepoznal - jakoby bytost světla. Tato bytost mu beze slov položí otázku, která ho přiměje ohodnotit jeho život, přičemž mu pomůže panoramatickou projekcí důležitějších událostí z jeho života. V určité chvíli má zemřelý pocit, že se přibližuje k nějaké bariéře nebo hranici, ale shledává, že se musí vrátit zpět, že jeho čas dosud nenadešel. Tomu se brání, protože teď už je tak zaujat svými novými zážitky, že se nechce vrátit. Je přemožen intenzivními pocity radosti, lásky a míru. Ale přesto se zase nějak sjednotí se svým fyzickým tělem a žije dál. Později se snaží o tom mluvit s jinými lidmi, ale narazí na potíže. Jednak nemůže nalézt slova, která by dokázala vystihnout jeho nepozemské zážitky. Nebo se setkává s nepochopením a tak se už dál nepokouší. Přesto však to, co zažil, hluboce ovlivní jeho další život, především jeho názor na smrt a její vztah k životu.“
Především je nutno mít na zřeteli, že uvedené líčení není reprodukcí skutečného zážitku. Je to spíše model sestavený z dílčích prvků, které se vyskytují ve velkém počtu případů. Uvádím tento model proto, abych předem dal obraz toho, co umírající může zažít. Protože jde o abstrakci spíše než o skutečný výčet, rozeberu teď podrobně každý z těchto prvků a doložím příklady.Ale než to udělám, rád bych zdůraznil několik skutečností, abychtak zbytek své expozice prožitku smrti zasadil do správného rámce.
1) Přes nápadnou podobnost jednotlivých líčení nejsou ani dvě
z nich naprosto totožná (i když se některé sobě velmi blíží).
2) Ani v jednom případě neobsahovalo líčení všechny uvedené
prvky. Mnohá obsahovala většinu z nich (tj. 8 nebo i více z 15ti)
a několik jich obsahovalo až 12.
3) Ani jediný prvek modelového případu nebyl obsažen ve všech
líčeních bez výjimky. Nicméně některé prvky lze považovat za
všeobecné.
4) Do modelu nebyl přijat žádný prvek, který by se byl vyskytoval
pouze v jediném líčení. Každý se opakoval mnohokrát.
5) Jednotlivá stadia prožitku umírajícího nemusí mít přesně týž
sled jako udávám v modelu. Tak např. někteří lidé říkali, že
viděli „světelnou bytost“ dříve nebo současně s tím, jak
opouštěli své tělo a ne až nějakou dobu po tom. Přesto je sled
událostí v modelu typický a velké odchylky nejsou obvyklé.
6) Jak daleko prožitek umírajícího dospěl, závisí na tom, zda
došlo až 
ke klinické smrti a jak dlouho trvala. Obyčejně jsou prožitky
těchto lidí barvitější a úplnější než těch, kteří se smrti pouze
přiblížili, a lidé, kteří byli „mrtvi“ dlouho, došli dále než ti, kteří
byli oživeni dříve.
7) Mluvil jsem s několika lidmi, kteří byli oživeni a nic z uvedených
zážitků neměli. Říkali, že se nepamatují vůbec na nic. Zajímavé
je, že jsem se setkal s několika lidmi, kteří prožili dvě klinické
smrti s rozdílem mnoha let, a kteří neměli žádný zážitek při
jedné, zatímco při druhé byl jejich příběh velmi bohatý.
8) Musím zdůraznit, že píši o věcech, které byly vylíčeny během
rozhovoru. Říkám-li tedy, že některý prvek nebyl v líčení
obsažen, neznamená to, že se snad té osobě nepřihodil.
Znamená to pouze, že mi o něm dotyčná osoba nic neřekla,
nebo že z jejích líčení přímo nevyplývá.
A nyní se tedy podívejme za jednotlivá stadia smrti v rámci toho,

co bylo řečeno.

Zážitek není možno popsat slovy
Všeobecné pochopení jazyka závisí na existenci širokého společenství běžných zkušeností, které všichni sdílíme. Tato skutečnost velmi komplikuje další diskusi, protože události, kterými prošli lidé v blízkosti smrti, leží mimo toto společenství a je tedy pochopitelné, že lidé mají jazykové potíže, když se tyto události snaží
popsat. Charakterizují tedy své zážitky jako nepopsatelné a tedy i nevyjádřitelné.Mnozí poznamenali, že „prostě neexistují slova, která by vyjádřila
to, co chci říci,“ nebo „neexistují prostě slova, kterými by se to dalo popsat.“ Jedna žena to vyjádřila velmi stručně takto:„Je to opravdu problém vám to vysvětlit, protože všechna slova, která znám, jsou trojrozměrná. Když jsem to prožívala, pořád mi přicházelo na mysl: když jsem se učila geometrii, tak mi pořád říkali, že jsou pouze tři rozměry a já jsem tomu také věřila. Ale nebyla to pravda.Je jich víc. - A samozřejmě, že ten svět, ve kterém žijeme, je trojrozměrný, ale ten příští zcela určitě není. A proto je tak těžké o něm mluvit, protože jej musím popisovat trojrozměrnými slovy. Snažím se o co nejpřesnější popis, ale není to prostě to pravé. Prostě vám nedovedu dát přesný obraz.“
 
 

 

Zpět

Novinky

Archaické vědomí

22.04.2014 10:50
První strukturou, která emanuje, která se vylévá ze zdroje věčně přítomného počátku je archaické vědomí, nebo-li v terminologii mýtického vědomí zahrada rajská. Tuto strukturu charakterizuje totožnost, která je ještě nerozlišením vědomí a světa, kdy duše ještě spí hlubokým spánkem a dosud nenastalo...

Současný stav společnosti v souvislosti s rozpadem struktury vědomí

14.04.2014 17:00
Evropská unie je EUROBOROS který požírá sám sebe. V symbolismu tarotu je to hroutící se věž, která se zrcadlí ve stavu dominatní mentální struktury vědomí v níž se právě současná západní společnost nachází, a která dospěla do své úpadkové konečné fáze. HAD BUDE SEŽRÁN SÁM SEBOU.   Ocitli jsme...

Čtyři tváře ducha, vývojová stádia struktury vědomí

11.04.2014 20:06
  Stejně tak jako mnoho duchovních tradic rozděluje pravdu na relativní a absolutní (Nagardžuna, Jógačara a mnoho dalších), stejně tak současná spiritualita rozděluje i vědomí na dvě dimenze, na absolutní a relativní. Absolutní, čisté vědomí jak říká Ken Wilber není žádný objekt, pokud...

mentální mřížka-holografická paměť člověka

04.01.2014 17:10
Co je to mentální mřížka,neboli holografická paměť člověka? Je to soubor programů v mysli člověka,který sestává z myšlenek a emocí,jež člověka uvádí v individuální hru iluzí.Emoce jsou impulzy myšlenek,které je reprodukují dle svého naprogramování.V naší holografické paměti jsou uložena kvanta...

paměť vody

12.12.2013 17:26
Voda je zázračná, plná tajemství. Je plná fascinujících překvapení a záhad. Je v nás i všude kolem nás.   Naše tělo se skládá ze stejných prvků jako planeta Země. Jsou to 4 živly – oheň, voda, země, vzduch. Voda je z těchto živlů nejvnímavější a její molekulární struktura...

kruhy v obilí,hieoroglyfy Bohů

11.12.2013 19:15
V souvislosti s kruhy v obilí se obvykle setkávám s třemi otázkami: Proč se nejvíc objevují v jižní Anglii? Jak vznikají? Kdo nebo co je jejich původcem? POLE V POLÍCH Z čistě fyzikálního hlediska jsou zřejmou podmínkou jejich častějšího vzniku silná magnetická pole vytvořená ložisky s...

Kvantová fyzika a Bůh

11.12.2013 18:11
Kvantová fyzika je věda, která se věnuje nejmenším částečkám v subatomární oblasti. Náš každodenní život s počítači, televizí a CD by bez kvantové fyziky nebyl možný. Přesto je toto vědní odvětví tajemnou, „okultní“, nepochopitelnou vědou téměř pro všechny lidi. Málokdo chápe tyto...

Jemné vyladění

10.12.2013 19:31
  Tak jako se po mnoho let vyvíjel vesmír ve svých kataklizmatických etapách,tak i člověk kráčel po stopách své evoluční nitky dějinami. Zrod vesmíru se udál v okamžiku, který se jazykem fyziky nazývá "singularita". Tento moment, singularitu, nemá význam fyzikálně zkoumat, neboť právě v...

Muž a žena,z přednášky Milana Calábka-Univerzita nové doby

05.12.2013 19:11
Muž a žena Partnerský vztah ve světle mýtů, pohádek a evoluční psychologie jako transformační proces Aby jedna lidská bytost milovala jinou: to je zřejmě ten nejobtížnější úkol ze všech, nejvyšší, poslední zkouška a důkaz, úkol, pro který jsou všechny ostatní pouhou přípravou. R. M....

Endogenní dýchaní-Vladimír F. Frolov

05.12.2013 18:23
Jak lépe zásobovat organismus energií? Proč není možné nakazit žraloka rakovinou? Proč se podmořská želva dožívá až 200 let a člověk ne? Víte, že např. astma je možné léčit bez jakýchkoliv farmak pouze tím, že se naučíte vhodně dýchat?  Co mohu udělat, abych žil déle? Co...

Metabolické typy-W.Walcott,T.Fahey

05.12.2013 18:04
test metabolické typy:   https://www.drhorejsova.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=69%3Atst&catid=46%3Astrava-testy&Itemid=54&lang=cs Předmluva Poprvé jsem se začal zabývat metabolickou typologií zhruba před patnácti lety, když jsem se dozvěděl o...

Mentální přikrývka

30.10.2013 17:27
Dnes již není svět tím co kdysi býval.Naší společnou koevolucí jsme se dostaly do fáze,kdy mozek se stal jakýmsi superpočítačem,jež hltá do sebe kvantum informací a dále je vyhodnocuje a třídí dle svého naprogramování.Jsme predestinování k tomu,abychom jako lidstvo vystoupily z doby temna,ze stínu...

protivenství světa a duchovní strnulost

11.09.2013 22:49
Ve své duchovní strnulosti jsem si zvykli jako společnost,jako lidé poukazovat na svět a v něm žijící osoby,jako na cosi odporného,nepochopitelného,a tím se distancovat od obrazu světa.Pro protivenství skutečnosti,pro její tvář jsme schopni směřovat veškerou svou energii jen na ni...

Konzerva,ty v ní

04.09.2013 11:45
Na počátku světa bylo slovo,a to slovo bylo u Boha.Prvotní vibrace,lusknutí božími prsty.Ale možná jen otevření konzervy,z níž se vylíhl macerát skutečnosti,ve kterém se dnes,teď a tady topíme.Ve vlastní šťávě ze vzpomínek,iluzí,pocitů a mentálních vzorců máčíme své údy až do zemdlení...

Jednota

22.07.2013 10:37
Objevy moderní vědy nás mají ujišťovat ve tvrzení,že tzv. paralelní světy,vesmíry,které se našim vědcům podařilo objevit,jsou stejnou iluzí a stejným snem o kolektivní skutečnosti,jako tento náš svět.Na úrovni jevů všechny tyto věci existují,ale na úrovni vědomí jsou jen snem a jakousi...

Věčně kokrhající kohout

22.07.2013 09:22
Člověk jako tvor,jako bytost pozemská je převážně tvořen vodou,tedy živlem jež je nositelem a symbolem života.Věčný tok řek se spojuje s tokem myšlenek,který je vylučován našimi ústy,které pak zamíří na frekvenčních vlnách dále a střetávájí se s myšlenkami ostatních.Načež tyto střetnutí vytvářejí...

Marihuana

13.05.2013 01:59
S lítostí musím konstatovat,že i v dnešní době,která je dobou rozkrývání utajovaných pravda a odumírání zkostnatělých dogmat,lidé ještě stále lpí na svých sugescích,které je uzavírají v nepropustných nádobách,jež nemohou pojmout více poznání.Uzavřeli svou mysl a tonou ve svých falešných...

Povstat ze svých fekálů

11.05.2013 09:47
Ani oko se nevidí a ty chceš spatřit Boha? Nikdo jiný než ty sám není zodpovědný za to co se ti přihodí,ostatní jsou jen nástrojem tvých představ odrážejících se v situacích,které ti stopař osud,nebo-li odraz tvého vědomí namaloval,jako cestu po níž kráčíš,ačkoliv netušíš,že právě ty držíš onu...

účast

29.04.2013 19:19
Kdykoliv můj zrak ulpí na jakékoliv situaci,vždy jsem pozorovatelem skutečnosti,která je vytvořena k pochopení toho,jak uvnitř mne pulzují myšlenky,pocity a schémata,které jsem přijal.Pozoruji tedy nejen situaci,ale i sám sebe,jako onu situaci,která je mým záměrem vytvořena,ačkoliv jí vytvářím...

Kukačka

22.04.2013 19:36
Tak jako kukačka klade svá vejce do cizího hnízda, tak i mysl do nás klade své výzvy, aby nás svedla z naší vnitřní cesty.

Mír

19.04.2013 12:13
Celý vesmír,jako oko,jako zřítelnice nad námi dlí.Ve své harmonii rozkmitává všechny kvantové částice jež se nám jeví jako pevná struktura hmoty.Už staří máyové vnímaly sebe jako součást celého vesmíru.Jako neodělitelnou skutečnost,která je jako lano protkána v jeden celiství provaz,jež nás...

Duchovní chvění

14.04.2013 16:21
Všechno vědění,mistrovství a všechna cnost nám je dána od počátku.Avšak tím jak jsme si vytvářely po celá léta mylné domněnky o sobě,o světě,soudily ostatní a svými smysly jsme pátraly jen ve vnějším světě,zapomněly jsme na svou pravou podstatu dlící v nejhlubší vrstvách naší duše.Ale teď v době...