Jemné vyladění

Tak jako se po mnoho let vyvíjel vesmír ve svých kataklizmatických etapách,tak i člověk kráčel po stopách své evoluční nitky dějinami.

Zrod vesmíru se udál v okamžiku, který se jazykem fyziky nazývá "singularita". Tento moment, singularitu, nemá význam fyzikálně zkoumat, neboť právě v okamžiku singularity vznikla veškerá hmota, čas i prostor, z čehož lze odvodit, že "vznikla" také samotná fyzika a potažmo fyzikální zákony.Stejně tak lze vnímat i vývoj lidského plodu v děloze matky.V této fázy nám takové pojmy jako čas,prostor nebo hmotna nic neříkají.Neboť v nás nebyla vytvořena žádná představa,model o světě k němuž nevratně směřujeme.Ani po narození nejsme schopni vnímat tyto konstanty.Jako novorozeně a následně i batole jsme stále v singularitě,to jest jednotě,bezpojmovosti.Naše myšlení je symbolické.Teprve v období třetího roku,kdy se plně rozvine jazyk jsme schopni uvažovat abstraktně a osvojit si principy časoprostoru.Vědomí sestupuje v dualitu,která jest vnímáná smysli a chápána myslí.Vytrácí se holistické spojení s univerzem a my pronikáme do lidské hry života.Podle některých esoterických nauk prochází člověk od svého zrodu až k dospělosti jakýmsi evolučním procesem vývoje dějin člověka,od doby kamenné,přes antické řecko až k dnešnímu světu.Proto je přirozené,že v období raného mladí člověka,jakož i vesmíru pracují procesy boje a kolizí.Dítě si potřebuje projít procesem dějin,přes lov mamůtu v době ledové,přes válečná tažení až k soudobím dějinám...Pokud mu však bude v tomto zamezeno vynutí si tento proces přirozeného vývoje později,(v období ne zcela vhodném)což může způsobit agresivitu jedince a to často končí tragicky.Potlačené rysy vývoje se uloží do nevědomé paměti a ty mohou vyvolat různé psychické poruchy chování.Tak jako stvořitel dohlížel na evolucí vesmíru,tak i člověk by měl bedlivě a pokud možno s něžností andělů dohlížet na vývoj svých potomků.Neb ti kdož přicházejí jsou našimi učiteli,nikoli opačně.

Je jen na nás zda-li se vrátíme do jednoty,kterou jsme nevědomě zažívaly jako rostliny,zvířata a děti.Vždy je to znovuzrození božského dítěte,ale se znalostmi a ošidnostmi lidské i vesmírné hry.Nebudete-li jako děti nevstoupíte do království nebezského - Milan Calábek

jemné vyladění

Albert Einstein kdysi uvedl, že by ho skutečně zajímalo, zda Bůh měl nějakou možnost při stvoření světa. Tuto otázku považoval za skutečně zásadní. Ve srovnání s touto otázkou všechny ostatní vypadají triviálně.Bůh jistě měl mnoho možností, pokud by chtěl vytvořit vesmír bez života. Pokud však měl v úmyslu vytvořit vesmír, v němž by mohl existovat také život, měl velmi omezené možnosti. Podle nedávných zjištění hodnoty fundamentálních fyzikálních konstant musely být přesně nastaveny, aby ve vesmíru vůbec mohl vzniknout život, jaký známe.O této skutečnosti se zmínil Brandon Carter a následně byla popularizována v několika knihách.

Ten kdož nechal vzniknou tomuto vesmíru měl jistě záměr,aby byl život jeho obsahem.Našim cílem je poznat a obsáhnout v sobě tento rozměr Boha a tím naplnit jeho záměr.