Richard Bach-Iluze

I

Iluze

Jsme hraví,bavící se tvorové,vydry vesmíru.Nemůžeme zemřít,nemůžeme se zranit o nic víc,než se mohou zranit iluze na plátně.Ale můžeme věřit,že jsme zranění,do těch nejbolestivějších detailů,do jakých chceme.Můžeme věřit,že jsme oběti,zabíjené a zabíjející,zmítané štěstím a smůlou.

Dodnes nevím,co se to se mnou stalo.Byl to právě ten pocit něčeho nevyhnutelného,jenž mě donutil odletět od tak nezvykle zvláštního muže,jakým byl Donald Shimoda.Když se mám bratřit s osudným zánikem,se smrtí,neudrží mě na místě ani sám Spasitel.Na poli byl klid,tichá louka otevřená k obloze a jediný zvuk,který jsem sotva slyšel,bylo šumění malého potoka.Zase sám.Člověk si na samotu zvykne,ale přerušte ji třeba na jediný den a musíte si na ni zvykat znovu od samého začátku.